Jak jste se k tématu dostala, co je Vaší motivací a co vše přináší společnost Gender Studies, jaké jsou možnosti její knihovny?

Téma rovnosti mi bylo vždy intuitivně blízké. Intenzivně jsem si uvědomovala přítomnost diskriminace a nerovností ve společnosti (rasismu, sexismu, homofobie…), ačkoli sama na sobě jsem důsledky příliš často nepociťovala. Postupně jsem si rozšiřovala obzory v jednotlivých oblastech, zapojovala se do různých forem aktivismu, až se feminismus stal mojí pracovní náplní díky práci v Gender Studies, kam jsem nastoupila před dvěma lety
na pozici informační specialistky a knihovnice v Knihovně Jiřiny Šiklové (Nový název od listopadu 2021; dříve Knihovna Gender Studies).

Knihovna Jiřiny Šiklové se specializuje na témata rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce, ve vzdělávání, v rodině a ve společnosti obecně, ale i z oblasti sociálních věd, feminismu a gender studies, historie ženského hnutí, ženských a mužských studií či násilí na ženách. Ačkoli většinu našeho čtenářstva tvoří experti*tky a studenti*tky, jsme otevřeni i široké veřejnosti a máme ve fondu i beletrii a knihy pro děti a mládež. Kromě základních knihovních služeb také organizujeme kulturní akce „Úterky s knihovnou“, kdy se setkáváme nad nově vydanými knihami a genderovými tématy. Knihovna je také součástí mezinárodního uskupení knihoven pod EIGE (Evropský institut pro genderovou rovnost).

Knihovna Jiřiny Šiklové patří k největším genderovým knihovnám v Evropě, přesto ale máme jedno velké bolavé místo a tím je akvizice, kterou realizujeme kvůli nedostatku financí převážně z darů. I tak se ale snažíme získávat pro naše čtenářstvo co nejvíce nových a zajímavých titulů.

Když někdo bojuje za rovné postavení ženy ve společnosti, je často označován nálepkou feministka, ale jaký má tento termín skutečný význam, odhlédneme-li od emocí, které
slova: "feministka/feminismus" u mnoha lidí vyvolávají?

Feminismus bojuje za rovnoprávnost, svobodu a rovné příležitosti nejen pro ženy, ale také pro muže, queer osoby i všechny marginalizované skupiny (= tzv. intersekcionální feminismus, který se explicitně zajímá např. o lidi s handicapem, etnické menšiny, lidi bez domova, chudé ženy, oběti domácího násilí…). Feminismus není pouze hnutí žen o ženách. Jde o solidaritu a spolupráci při narovnávání nespravedlností a nerovností ve společnosti. U nás jsou ústředními tématy feminismu například domácí a sexuální násilí, gender pay gap (příjmová propast mezi muži a ženami), který máme jeden z nejvyšších v EU), zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, slaďování práce a péče apod.

V jakém stavu je aktuálně vzdělávání a zaměstnatelnost dívek a mladých žen v ČR? Je situace stejná nebo jiná, lepší než třeba před 10 lety?

Zaměstnatelnost žen je podle dat ČSÚ o 18 % nižší než u mužů, a to se za posledních deset let nezměnilo. Pozorujeme určité pozitivní trendy, ale mnoho aspektů, které ovlivňují zapojení žen na trhu práce (např. slaďování práce a péče, stereotypně disproporční zastoupení žen a mužů v některých oborech apod.), se zlepšuje jen velmi pomalu. O zlepšování situace žen
na trhu práce (a tím i zvyšování zaměstnatelnosti) se Gender Studies snaží na mnoha frontách: zejména ve slaďování práce a péče, snižování gender pay gap, nediskriminaci, odstraňováním
sexuálního obtěžování a sexismu na pracovišti a v mnoha dalších tématech.

Ve výběru vzdělávání i kariérní cesty dívek a žen stále vládnou stereotypy. Abych uvedla konkrétní příklady, na současném trhu práce je třeba stále velký nedostatek expertů a expertek ve STEM oborech, zejména v oblasti IT, přesto ženy čelí v těchto oborech nedůvěře a diskriminaci. V rámci našeho projektu Girls Day se proto snažíme motivovat dívky ke studiu a hledání povolání v technických oborech.

Velkou překážkou pro dívky a ženy je stále také obtížné slaďování práce a péče, nerovnoměrné rozdělení domácích povinností a stereotypní očekávání ohledně mateřství a rodičovství, což se ještě zdůraznilo od začátku pandemie COVID-19. I v tomto ohledu máme ještě před sebou dlouhou cestu, ale během své krátké působnosti v Gender Studies už jsem zažila mnoho pozitivních příkladů, a proto jsem navzdory vývoji v posledních letech opatrně optimistická.

Vaše rada závěrem: jak mohu jako jednotlivec přispět k vyrovnávání propastí mezi muži a ženami ve společnosti?

Přispět se dá denně mnoha způsoby – např. užíváním genderově citlivého jazyka, tj. bez generického maskulina (např. místo učitelé používat slovo vyučující). Aktivně zvát ženy-expertky do diskusí, dávat jim prostor v pracovních kolektivech, projektech a na rozhodovacích pozicích, v komisích, politice či kulturních institucích, usilovat o diverzifikovanější kolektiv a pestrý pohled na věc. Nezapomínat na zajímavé ženy z okolí či se
nechat inspirovat ženskými osobnostmi z historie. Vymezit se třeba proti stereotypním, sexistickým či homofobním vtipům na pracovišti nebo v hospodě. Zapojit muže více do oblasti péče o děti či starší rodiče a nebrat to jako samozřejmou roli žen. Podporovat děti v jejich skutečných schopnostech a talentech a v tom, co je baví, a neodrazovat dívky např. od technických oborů či matematiky a chlapce od pečujících profesí. Být vnímavější k diverzitě lidí okolo sebe a snažit se více naslouchat. Není to tak složité, i malé krůčky nás mohou posunout.

Začátkem března 2023 uplyne druhé funkční období současného prezidenta Miloše Zemana? Naši někdejší sousedé ze společného státu, Slováci, si již svou první prezidentku zvolili. A co Česko? Neuzrála v něm po 100 letech od uzákonění volebního práva žen také doba pro zvolení ženy do prezidentského úřadu?

Dejte hlas v našem neformální volebním předsálí. Je čas na první českou prezidentku? A která osobnost by podle Vás důstojně reprezentovala Českou republiku v prezidentském úřadu?